25 let Výboru národní kultury
(ve zkratce VNK)
V roce 2018 (3. prosince 1993) si připomeneme čtvrt století VNK.
Tehdy se na břehu Vltavy, v budově Mánesa sešlo kolem stovky účastníků z řad literátů, výtvarníků, herců a dalších osob z oblasti kultury.
Doba globalizace a s ní amerikanizační a germanizační tendence dostaly zelenou. V masmédiích narůstalo násilí a vulgarita. Právě proti tomuto proudu, proti těmto snahám se chtělo vymezit nadstranické uskupení, které si dalo název Výbor národní kultury. Není bez zajímavosti, že v té době vzniklo podobné hnutí ve Francii, které chtělo bojovat proti anglosaským vlivům na francouzskou kulturu a jazyk.
Dnes, po 25 letech se naprosto potvrzují obavy zakladatelů VNK. Dobře si pamatuji, jak se objevila naprosto zvrácená snaha rušit v některých regionech malé knihovny. Kultura, školství, rozhlas i televize jeli na „angličtině“, více méně nekvalitní, dávajíce společnosti najevo, jak jsou vysoko nad českou malostí. Česká literatura získala najednou okrajové postavení. Pokud jde o slovenštinu, téměř až na výjimky vymizela. Stejný osud potkal i ruštinu. Osnovy na školách, počínaje základními a konče vysokými, najely na vlnu světovosti. Historie naší země je vykládána a upravována ve stylu, který znevažuje naše dějiny. Je alarmující, že tento výklad předkládá naší mládeži jejich vlast jako bezvýznamnou zemi, bez národních velikánů v kultuře i historii, jako národ, který si neumí sám vládnout. Od podobných pseudoúvah už není daleko k obhajobě nacismu a vytváření jednostranného výkladu sudetoněmeckého podílu na vzniku 2. světové války. Takový výklad dělá z našich hrdinů zbabělce a naopak, z lidí, kteří se provinili vůči naší zemi, jsou přes noc hrdinové.
Píšeme rok 2018. Kolik a co se změnilo za 25 let? Co můžeme čekat od nejistého vývoje ve světě, co můžeme čekat od nejistého vývoje v Evropě? Československo bylo rozděleno bez referenda na dva státy. Letos vzpomeneme 100 let vzniku naší republiky. Vzpomeneme zakladatele T. G. Masaryka. Tento stát se ocitl v EU. Jaká je situace? Silné státy se nepokrytě snaží o dominanci. Pokud nedojde k transformaci EU, jsme ohroženi nejen v ekonomickém, ale i v kulturním vývoji. Je nutno si uvědomit tato fakta, protože mnohé z toho se děje už dnes. Dozvídáme se, že chytré hlavy vymýšlejí „Spojené státy evropské“, samozřejmě už neříkají nic o dominanci, neříkají nic o podpoře kultury a jazyka národních států EU.
Opodstatněnost cílů, které si VNK dal v roce 1993, trvá. Za 25 let jsou mladí lidé už poznamenáni zkresleným výkladem historie, výchova, nebo spíše nedostatek výchovy vede k tomu, že o své zemi žalostně málo vědí. Úpadek ve znalosti gramatiky je zřejmý. Stavějí na odiv znalosti angličtiny a mateřský jazyk dobře neovládají. Toto souvisí se smutným jevem, že neznají pojem vlastenectví, zaměňujíce ho za nacionalismus. Tržní ekonomika pak zcela ovládla prostředí v naší kultuře.
I proti tomu jsme chtěli bojovat.
VNK nikdy nebyl a nebude politickou stranou. Jeho zakladatelé ho založili jako vlastenecké nadstranické uskupení, které je svými cíli řazeno do levého spektra.
Aktivity VNK jsou dostupné i sociálně slabším; buď se konají za symbolické vstupné, nebo zcela zdarma. Jsou to literární pořady, autogramiády, přednášky, koncerty a poznávací vlastivědné zájezdy. VNK v Praze vydává čtvrtletník Lípa. Oba spolky mají internetové stránky a e-mailovou adresu.
25 let činnosti – je potřeba se zamyslet a odpovědět si poctivě na otázku: „Je nutno bojovat?“ Ano, je nutno nebýt lhostejný. Je možné měnit strategii dle vývoje ve společnosti, způsob, jakým budeme nadále oslovovat naši veřejnost.
Zde je zároveň odpověď na otázku další existence VNK. Nejsme výdělečným spolkem. Žijeme z dobrovolných příspěvků a nadačních darů. Práce členů VNK je vykonávána zcela zdarma. Je žádoucí, aby oba spolky (pražský i brněnský) pokračovaly ve své činnosti, naše cíle trvají.
Naši předkové nám zanechali naši zemi – krásnou, milovanou. Zanechali nám jazyk, zanechali nám dějiny, na které můžeme a musíme být hrdi. Toto dědictví bylo často vykupováno krví a lidskými životy. Doba přináší naší zemi nové problémy, které úzce souvisí se světovým vývojem. Tyto změny musíme vnímat ve všech souvislostech a dopadech.
Každý z nás by měl být vlastencem. To není o nacionalismu. Svým vztahem k rodné zemi se zároveň stavíme na její obranu, na obranu českého jazyka a literatury. Bráníme pravdivý výklad historie a jsme si vědomi, že jedině tehdy, kdy toto naplníme, můžeme stanout ve světě a především v Evropě jako suverénní země, která má právo na existenci a rovnoprávnost.
Marie Veselá
zakládající člen VNK
předsedkyně VNK, p. s. Brno