Čtvrtletník Výboru národní kultury Lípa

Jde o číslo 3/2013. V úvodu předsedkyně Výboru národní kultury Věra Beranová a šéfredaktor časopisu Lípa Jan Poláček se kriticky zabývají současnou situací v politice a zejména v kultuře. Následují příspěvky ze společné konference VNK a Unie českých spisovatelů „Konec socialismu?“ Církevním restitucím se věnují Václav Dvořák (s výčtem splátek a příspěvků státu římsko-katolické církvi a seznamem poslanců ODS, TOP 09-STAN, LIDEM a nezařazených s výzvou nevolit je v příštích volbách), Lenka Procházková, Jan Poláček a kardinál Dominik Duka, který se snaží jejich argumenty zpochybnit. Následují ukázky z tvorby Ivana Fontany /Všichni jsme zvonili klíči a cítili se jako vítězové. V Divadle na zábradlí však bylo jasno, dramatik už rozdělil rejžům ty nejlepší scénáře. Novinové zprávy mají jepičí život, ale mnohdy jsme překvapení houževnatostí novinářských kachen/, Jiřího Knoppa / Vivat, pane profesore. Je mi z vás smutno, /profesore Putno/, když vyslovil jste slova luzná: /katolická buzna/. Ta o vás řekla více/než stránky vaší učebnice/. Studenti za vámi stojí/a je jich bezpočet/. Ti všichni nemají u vás zkoušku/ani zápočet?/, Bohumíra Pospíšila /Dary občanům/Bohatým mnoho, ostatním nic/, teď už jsme všichni z Nemanic/. To je ta známá pravičácká iluze/dát malé drobky ze stolu i lůze/. V listopadu lhali jste nám drze/, vaše sliby rozplynou se v mlze/, ale ještě není všem dnům konec/, pohádkám odzvoní vždy konec/, Jiřího Stana /Transformace aneb rabování/Jak všichni ti kabrňáci/předvedli nám transformaci?/Všechno, co lid dohromady dnes/, transformovali si do kapes:/Jedna jako druhá/Všechno jim zas do not hraje/ vychází jím jejich karta/namísto jedné partaje/, vládne nám dnes teď jedna parta/, Jiřího Žáčka o církevních restitucích I Když tak slyším řečnit kardinála Duku/, volám z plna hrdla: Fuku, Fuku/ II Kacíři jsou trestuhodně hloupí/to se ti to, česká vládo, loupí!/ To se ti to z našich kapes dává! /Český občan je jen dojná kráva/ III „Lup se musí vrátit! Církev nesmí tratit! Já nic neukrad – proč bych to měl platit?!“/.

Vnitropolitické situaci se věnují Eric Best, Lubomír Brožek, Miroslav Grund. Karel Sýs 27. 6. 2013 konstatuje, že jsme mohli vidět smečku vypelichaných vlků, jak se třese do kamer, jak soptí s knedlíkem v krku, všichni ti vyžírkou, bába od vychladlé plotny, vrchní skokan na vysychajícím prameni, kníže trpící spavou nemocí, kamarádi z mokré čtvrti, kmotři, strýčkové, fridolíni a dětřichové se sčuchli do houfu a zaujali děravou kruhovou obranu. Nikdo je už nechce, ale oni nemohou pochopit, proč musí od koryta, když ještě není vyžrané do dna! Hoří jim koudel u pr…. a ta už nezhasne! Uvádí též výroky Miroslavy Němcové, že vlády se ujímá kdosi neznámý a Petra Nečase, který přepadení sídla vlády označil za bramboračku – podle Sýse jde o ni, ale místo hříbků v ní plavou muchomůrky zelené! Cituje též Marka Bendu, který majetková přiznání považuje za čistou hru na závist a za buzeraci slušných lidí. Následuje několik stran věnovaných aktuální mezinárodní situaci. Ředitel Ruského institutu strategických studií na semináři řekl, že Putin zachránil ruský stát před rozpadem a EU se potopí do tří let a Rusové na Titanic nevstoupí. Tomáš Franke píše o bankrotu Spojených států a Václav Danda o syrském krvavém peklu. Jiří Poláček uvádí podrobnosti o novém nepříteli vlády USA – je jím 30letý někdejší technik CIA Edward Snowden, který v červnu 2013 odhalil, že tajné služby USA špiclují Američany, a nejen je, že pod záminkou boje proti terorismu sledují lidi po celém světě. Oficiální kruhy USA se snaží Snowdena pronásledovat po celém světě, dokud ho nevypátrají, nezatknou či neunesou. Tony Cartakucci charakterizuje globální blitzkrieg jako největší nové geopolitické uspořádání od 2. světové války. Cílem je nový celosvětový systém globálního vládnutí ovládaný angloamerickými finančníky a jejich sítí, zajišťující podřízení konsolidovaných zemí tomuto systému, v němž mohou bát opakovaně ostříhány jako ovce. Další odstavce věnuje situaci na Středním východě, obkličování Ruska, úloze Číny a Jižní Ameriky. Konečným cílem je donutit Rusko a Čínu přijmout úlohu „zodpovědných akcionářů anglo-amerického Nového světového řádu“, odstranění veškeré konkurence, aby všechny země se staly vzájemně závislými, aby všechny vlády se podřídily globalistickému modelu „občanské společnosti“. Existuje nebezpečí dalšího šíření nepokojů na Středním východě. A odhodlání členských zemí zůstat pány svého osudu může vést k ještě větší konfrontaci. Svět globálního kapitálu charakterizuje ukázka z knihy Michaela Morrise „Co nesmíte vědět“. Následuje rozhovor s americkým režisérem, který na festivalu v Karlových Varech představil sérii Nevyřčené dějiny Spojených států, v níž nabídl nový pohled na americkou historii. Oliver Stone za skutečný důvod svržení atomové bomby považuje zastrašení SSSR. V jádru americké kultury se skrývá barbarství, ať šlo o vyvraždění indiánů, otroctví nebo svržení atomových bomb. Za vlády Nixona se zrodila většina špatných věcí v USA: ostudné pokračování války ve Vietnamu, odposlechy, lhaní. Bush byl stejný, jeho válka s terorem, invaze do Iráku. 11. září 2001 vedlo k vyhrocení situace a svět se ocitl ještě víc pod vlivem Ameriky. Obama by neměl vytvářet globální bezpečnostní stát, USA by měly snížit výdaje na zbrojení, vyklidit vojenské základny, víc spolupracovat se světem, jednat s Ruskem, být spojenci Číny, jenže v Kongresu sedí tolik stupidních politiků. Oliver Stone vyvolal na festivalu v Karlových Varech poprask. Lípa uvádí názor Lubomíra Mana, že novináři, kteří hromadně opustili místnost, v níž Stone hovořil, by měli odevzdat své novinářské průkazy za to, že neměli odvahu dovolit vstup do svých hlav jiným myšlenkám, než těm, které jim zajišťují bezstarostný a blahobytný život.

Vedoucí Jazzové sekce Karel Srp popisuje problémy s vydáním románu Bohumila Hrabala „Jak jsem obsluhoval anglického krále“ včetně rozhovorů s Miroslavem Štěpánem a Milošem Jakešem, který údajně měl říci: „A komu co na tomhle vadilo??“ Karel Sýs recenzuje knihu Jeleny Mojsejevny Rževské „Zápisky válečné tlumočnice“ a literární kritik Milan Blahynka věnuje pozornost nové knížce poezie Pavla J. Hejátka „Věchýtek Kasandřin“, Bohumíra Petra „Nedopsáno“, nově vydanému „Deníku z vězení“ vedoucímu stranickému a státnímu představiteli Vietnamu Ho Či Minovi a básnické sbírce Daniela Strože „Teď už vím“, jehož životním osudům se věnuje Jan Poláček. Pražské divadelní síti se věnuje Tomáš Hejzlar. Vlastislav Hnízdo připomíná dílo mistra uměleckého překladu, literárního historika a kritika Bohumila Mathesia.

Rubrika „Historie, na kterou by se nemělo zapomínat“ připomíná především 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, výročí založení 1. kláštera u nás, zrušení jezuitů u nás, narození Karla Ignáce Tháma a Otto Wichterleho apod. Lípa nezapomněla na úmrtí Valtra Komárka a Jiřího Krejčíka, na úmrtí významného politika a filmového režiséra. Lze jen těžko ocenit a docenit objektivní hodnocení událostí v kultuře, v současné vnitropolitické a mezinárodní situaci, které se podařilo uspořádat a uvést na 88 stranách čtvrtletníku Výboru národní kultury LÍPA. Platí to zejména v době, kdy trubači mezinárodního kapitálu ovládají téměř všechna média a jednostranně ovlivňují názory čtenářů tiskovin nebo posluchačů rozhlasových nebo televizních stanic. A především všemožně padělají minulost našeho národa, události v místním i mezinárodním měřítku. Z komentátorů dění se postupně stali tvůrci každodenní politiky. Na  zamračené obloze vysvitlo jasné slunce pravdy.

Poděkování a obdiv všem, kteří mu pomáhali vyjít.

Karel JANIŠ

(Převzato z časopisu Echo, ročník 23, číslo 4, ze dne 10. bubna 2014)