Je to ještě čeština?
To je titul článku v č. 2/2018 časopisu VNK Lípa. Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se sebou domluvit a nestačili bychom se divit.
Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu, uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a facebooku jste outsider.
Kdo neví, co je instagram nebo twitter, jako by ani nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně na svůj profil umístíš. Dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu selfie, best of pak vyvěsit na svou zeď na facebooku a získat tam co nejvíc lajků a smajlíků od svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích, je nula, stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, nějakou tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtuber, houmelesák, anorektik, feťák nebo stalker. Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno nebo softporno. I když občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno možno považovat za porno…
Kapsy máme plné simkaret, v hlavě piny od debetních a kreditních karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií, i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěl svému dvacetiletému já, vůbec bych nechápal, o co go. Dnes například nekupujeme oblečení, ale outfity, nedbáme na vzhled, ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale shopů, shopping center, outletů, second handů, hypermarketů, megastorů. Oblíbený je také teleshopping a shopy na netu. Nechodíme na školení nebo do kursů, ale na workshopy, nejsme pracanti, ale workoholici, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-out, nejsme váhavci, ale trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry, ale showroomy. Jediní, kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street artisti a outdooroví performeři, ti mají showroom všude open air.
V televizi nás nebaví zpěváci a herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznysu, one man show, stand up comedy reality show. Remaky jsou v žebříčcích sledovanosti number one. Papaláše nahra dili VIPáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a kosmetička, ale stylista a vizážista, kteří jediní věcí, co je in. Pokud je neuposlechnete, jste out. Pleťová voda je taky out, lepší je micelární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem aplikujeme body milk. Klasické salóny krásy, kde jste se mohli nechat vylepšit, nahradila beauty centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvanické žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Mění se i profesní složení společnosti. Dříve neznámí ajťáci nebo hackeři
jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní obchodníci, zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují. Klasického holiče nepotkáte – výše zmínění vlasoví stylisté je zcela převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Poslíčky nahradili kurýři, popeláře technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call girls. Ale užívá se i pojem sociální pracovnice, což je vůči těmto skutečným pracovnicím nespravedlivé, leč vtipné.
Novinkou jsou i kreativci, ožívají vědmy a kartářky, koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své frontmany, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy nebo spíš ikonami a idoly. Nedávno všichni vyhazovali VHS kazety, aby je nahradili cédéčky a ta posléze dývídýčky. A stahujeme je legálně či ilegálně, takže máme další současnou profesi – novodobé piráty. Kouříme cigarety light, colu pijeme taky light, dámské vložky jsou dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, ale pozor, aby se to nepletlo, protože i menstruační vložky mají křidélka, takže
čarodějnice už nepotřebují létat na koštěti. A dokonce jedna dáma řekla, že má na čarodějnictví živnostenský list. Než klasické manželství, žijeme single, většina matek otci svého dítěte neříká manžel, ale přítel či partner, je tu i registrované partnerství. Žádný neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, pizzerií a pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoke area. Neodpočíváme, ale relaxujeme, nejlépe u low cost společnosti.
Dovolenou kupujeme last minute nebo first minute a zásadně all inclusive, neradíme se, ale konzultujeme nejčastěji s tetičkou wikipedií nebo strýčkem googlem, nemáme znalosti a dovednosti, ale know-how, leč v době nezaměstnanosti je nám ale i to best know-how zcela na hov… Hlavní je mít správný životní feeling, neztratit self-control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a ošetřený. Na drink chodíme nejraději v době happy hours, abychom ušetřili money, místo inteligentní konverzace se spolusedícími pak čumíme na displeje inteligentních phonů, a pokud už dojde na výměnu informací, tak maximálně o tom, jakou kdo má platformu a nejnovějšího androida, vyčenžujeme si flashky nebo UeSBéčka.
Místo večírku pořádáme párty, kde posloucháme popík, haus, oldies, hip hop či rep, dýdžejové naše uši zásobují různými remaky. Do sebe pak na rautech ládujeme finger food, bagety, sendviče, tacos, burritos, hot dogy, churros, burgery, popcorn, cheescaky, panna cottu, pizzu. JSME SVĚTOVÍ.
Pozn.: Některé výrazy by bylo třeba přeložit. Provede někdo ze čtenářů překlad?
Některé podobné výrazy občas slyšíme v televizi, ti, co je vyslovují, jsou prostě in. S anglickými výrazy v češtině jsme už hodně daleko. Ubráníme ji?
Karel Janiš
(převzato z časopisu Echo, ročník 27, číslo 9, z 8. listopadu 2018)