Nahlíželi do studně času

Titulkem lze definovat říjnový zájezd Výboru národní kultury.

Už první zastávka v Nebovidech uvedla všech 45 účastníků zájezdu do poloviny 14. století, kdy vznikly fresky v místním kostele. Je třeba vysoce ocenit starostu obce Milana Mojžíše. Přes zdravotní indispozici kostel otevřel a osobně zájezd uvítal. Patří mu i zásluha za soustavné zviditelňování památky, jež na Moravě nemá obdoby. Stejně tak je třeba ocenit zasvěcený výklad výtvarníka a amatérského archeologa Martina Hotárka k jednotlivým vyobrazením.

Ve slunečném dni zájezd gradoval v Dolních Kounicích v troskách kláštera Rosa Coeli, další nedoceněné památce. Po roce 1990 byli turisté ochotni jezdit do Irska a Skotska za romantickými troskami klášterů a pomíjeli lokalitu kousek od Brna. Pro srovnání - díky vývoji po roce 1990, definovaném jako majetkoprávní vztahy, je dolnokounický zámek, vypínající se nad klášterem, v havarijním stavu. Přitom jde o renesanční památku, jejíž opevnění navrhoval malíř německé renesance Albrecht Dürer.

V kostele v Ivančicích, nad lavicí, do níž vryl svůj monogram malý Alfons Mucha, zazněly úryvky z jeho dopisů a v Muchově expozici v regionálním muzeu shlédli účastníci zájezdu televizní film - Muchův životopis.

V Řeznovicích obdivovali románský kostel - dílo italských stavitelů, který si český král Vladislav II. přivezl vedle zlata jako válečnou kořist z dobytého Milána. Při průjezdu Biskoupkami, rodnou obcí Vítězslava Nezvala, zazněly v autobuse jeho verše.

Vyvrcholením byla návštěva Památníku Bible Kralické v Kralicích a vysoce zasvěcený výklad vedoucí památníku Moniky Doležalové. Patří jí dík za trpělivost, s níž po pracovní době na účastníky zájezdu vyčkala. Tak byl naplněn tematický cíl zájezdu Výboru národní kultury, dramaturgicky určený Marií Veselou - 400 leté výročí prvního výtisku Bible Kralické a 55. výročí úmrtí Vítězslava Nezvala. Patří jí dík za obrovský kus organizační práce při přípravě zájezdu.

Na závěr nezbývá, než se těšit na přítší zájezd v květnu či červnu příštího roku a ocitovat závěr básně Jana Skácela Rosa Coeli, z níž si autor těchto řádků vypůjčil titulek: "A co jsou staletí a co je vlastně věčnost než ve vesmíru opuštěný kout. Ve studni času utopil se okov, na dno té studny nelze dohlédnout."

/V/

(Převzato z časopisu Echo, ročník 22, číslo 9, ze dne 14. listopadu 2013)

Fotografie z této akce můžete shlédnou ve fotogalerii.