Pocta Jiřímu Wolkerovi

Bez zájmu médií proběhlo 90. výročí básníkovy smrti. Výbor národní kultury odbočka Brno vzpomenul básníka svou bezprecedentně nejnavštívenější akcí v letošním roce. Stal se jí zájezd do Olomouce za prázdninovými pobyty Jiřího Wolkera na Svatém Kopečku u Olomouce. Autobus zaplněný členy VNK i Svazu důchodců - městské organizace Brno v počtu 39 účastníků dorazil do Olomouce k Terezské bráně.

Přes jistou únavu vlastní seniorům prošli Dolní náměstí s radnicí, renesančními kašnami, památkou UNESCO - Trojickým sloupem a dorazili do Vlastivědného muzea. Prohlédli si nejen muzejní expozice, včetně expozice osobností Olomoucka, kde byl zastoupen i básník, ale dostali se dokonce během instalace do výstavy rekonstrukcí pleistocenních obrů, z nichž běžný divák zná pouze mamuta v brněnském Anthroposu.

Fascinující podívanou na obrovitého jihoamerického lenochoda a šavlozubého tygra část účastníků zájezdu zakončila v sousedním Muzeu umění v expozici výtvarného umění první poloviny 20. století. Jsou tam zastoupeni malíři a sochaři, současníci Jiřího Wolkera, kteří spolu s ním vytvářeli tvůrčí explozi umění a literatury 1. ČSR. Druhou takovou šanci pro umění a literaturu Československa dříve narození účastníci zájezdu zažili v 60. letech 20. století a šance roku 1989 byla promarněna majetkovými přesuny. Tehdy umění dle názoru hlavního architekta České cesty privatizace se stalo zbytečným luxusem. Ti nejlépe fyzicky vybavení vystoupali na rozhlednu Muzea umění, kde se jim otevřelo panorama hanácké roviny a na pozadí Svatého Kopečku i předhůří Jeseníků. Největší devizou zájezdu byl nejen volný vstup do Olomouckých muzeí na státní svátek 8. V., ale i výklad lektora- milovníka Olomouce, který neúnavně upozorňoval zájemce na možnosti dalších bezplatných vstupů do muzeí a co je tam k vidění a současně i na olomoucké památky.

Po přesunu na Svatý Kopeček před domem Na krásné vyhlídce, kde u své babičky Jiří Wolker trávil pravidelně prázdniny, zazněla recitace úryvků z jeho básně Svatý Kopeček. Básníkovy reminiscence na dětství a soucitná konfrontace mezi dynamickým mládím plným idealismu a bezmocným stářím generace básníkových prarodičů rezonovaly se životní zkušeností publika shlížejícího na hanáckou rovinu - ten nejkrásnější obraz, co si účastníci odnášeli v paměti
ze zájezdu domů.

/V/

Fotografie z této akce naleznete zde.

(Převzato z časopisu Echo, ročník 23, číslo 6, ze dne 12. června 2014)