Vyšlo další číslo čtvrtletníku VNK Lípa

Jde o 4. číslo z konce roku 2014. Reaguje především na štvanici, kterou rozpoutali k výročí 17. listopadu pravdoláskaři proti řádně zvolenému prezidentovi republiky Miloši Zemanovi. Především naše veřejnoprávní televize nevynechá žádnou sebemenší příležitost k často až nevybíravé kritice prezidenta. Však také šéfredaktor Lípy Jan Poláček jim v úvodníku nastavil odpovídající zrcadlo. Čtenář se seznamuje s výňatkem z projevu mluvčího Sudetoněmeckého landsmanšaftu na 65. sjezdu odsunutých Němců z ČSR v Augsburku 8. 6. 2014. Je velká škoda, že nebyl otištěn v některém z deníků, aby s ním byla seznámena širší veřejnost.

Bernd Posselt pochválil Milana Horáčka, který byl vyznamenán evropskou cenou a patří k zakladatelům německo-českého diskusního fóra. Horáček s Posseltem se pravidelně setkávají v Liberci v podskupině  „Dialog bez tabu“. Grémium v Litoměřicích se loni za podzim mělo zabývat výslovně tabuizovanými německo-českými a sudeto-německo-českými otázkami. Tedy prý další krok správným směrem, rozhodující je odstraňovat jednu překážku za druhou. Jde o to navštívit ČR a tam některými záležitostmi pohnout. Posselt vysoce hodnotí složení české vlády po volbách a zejména chválí ministra kultury Daniela Hermana, který byl v Mnichově na Evropském kongresu slavnostním řečníkem.

Řekl, že kulturní dohoda mezi Bavorskem a ČR je možná. Jednou prý dosáhneme uskutečnění velkého projektu, důležitého pro sudetské Němce. Jde o školení učitelů, výměnu žáků, vědců, péče o pomníky, ochranu menšin a četné jiné akce. Za potěšitelnou věc považuje zřízení vlastního zastoupení státní bavorské vlády v Praze, které přibude k sudetoněmeckému zastoupení v Praze. Posselt též hovořil o sudetoněmeckém srazu, který bude letos k 70. výročí vyhnání a z dějinných zkušeností jsou oni předurčeni být hostiteli celosvětového kongresu lidských práv. A budou slavit 700 let od narození Karla IV., který je velkou evropskou postavou, spojuje Čechy, sudetské Němce a Bavory. V úzkém partnerství bavorské a české vlády vznikne Muzeum Němců v českých zemích v Ústí nad Labem a Sudetoněmecké muzeum v Mnichově. Posselt v závěru řekl, že i když nebude v Europarlamentu, bude pokračovat v tom, co dělal dosud: společně se sudetskými Němci bude pracovat pro silnou vzkvétající Evropu, v níž by bez sudetských Němců byla politicky a kulturně neskonale chudší.

Čtenář snad ve zdraví a rozčílení přežil slova Bernda Posselta. Zapamatujme si novodobé přívržence Sudetoněmců, pro něž dějiny našeho národa začínají odsunem Němců od nás, i když byl rozhodnut Postupimskou konferencí v létě 1945. Čtenáři se uleví, když si po projevu B. Possel ta přečte Provolání Klubu českého pohraničí, v němž po výčtu jmen a příjmení našich novodobých kolaborantů po listopadu 1989 se objevivších je výzva z 29. 8. 2014: Bojujme společně všemi demokratickými prostředky za historickou pravdu o naší minulosti, za šťastnou budoucnost našeho národa, za přátelské vztahy s našimi sousedy a za mír ve světě. A vskutku název výzvy Existence a budoucnost českého národa je ve vážném nebezpečí, je velmi aktuální nejen v roce 2015.

I v tomto velmi potřebném a zajímavém čtvrtletníku VNK Lípa jsou představeni básníci Michal Černík, Jan Dawidko, Milan Kozelka, Petr Kukal, Josef Prskavec, Daniel Strož, Karel Sýs, František Uher a Jiří Žáček. Uvádím Žáčkův Papučový puč. Jásali jsme na náměstí:/kafkárna je fuč!/Sametová revoluce,/papučový puč…/Šup sem, šup tam,/škatulata, hejbejte se,/šup sem, šup tam, papučový puč.//Nenávist a lež jsou k.o.,/kopejte jim hrob!/A ta pravda a ta láska,/to je prima džob!/Šup sem, šup tam…/to je prima džob//Když už máme svoboděnku, netřeba nám glejt…/Proč se vždycky chytí šance/ všeho schopný šmejd?/Šup sem, šup tam…/všeho schopný šmejd.//Kamarádi, ke korytům,/vyberte si post!/A těm dole, těm se hodí/ohryzaná kost./Šup sem, šup tam…/ohryzaná kost.//Proč tu pravdu, proč tu lásku/rozežírá žluč?/Sametová revoluce,/ papučový puč…/Šup sem, šup tam … papučový puč.//

LÍPA uveřejňuje informaci, že 1. listopadu 2014 Unie českých spisovatelů udělila ceny za rok 2014. Petr Kukal za sbírku 52 slok o osudu člověka, jehož už nikde nechtějí a který si říká: „Už to víš:/Jsi odpad. Člověk na obtíž.“//. Dále Ivan Fontana za satirickou tvorbu, v níž často pouze dvěma-třemi slovy tvoří aforismy jako „internacionální kritik:intrik“ nebo „Politická kultura:loutkářství“, nebo „Prázdná slova – a jakou mají ozvěnu“. Za odvážné občanské postoje Petr Žantovský, který v uveřejněném rozhovoru uvádí, že naše média se obávají nazvat pravdu pravdou, obývají se napsat, že prezident Ukrajiny vede občanskou válku proti svému obyvatelstvu, že je podněcován a motivován nějakými dalšími zájmy ze západní Evropy nebo z USA. Proti tomu média vystoupí s jiným názorem, že Putin je agresor a Ukrajina je oběť. Diskuse dnes zaniká, a to velice agresivně. Za přínos českému humanistickému myšlení vyznamenán filozof Erazim Kohák, který v rozhovoru považuje socialismus za slovo, za které se nestydí a které uznává a že lidské naplnění vždycky předpokládá společenství bližních, kteří si mohou důvěřovat, kteří mají pocit, že jsou sou-druzi… a v duchu si říkat – už se naučil neříkat to moc nahlas – Nazdar, soudruhu!

Jiří Stano uvádí reportáž Jak jsem poznal sovětský Doněck se závěrem: Kdo v letech rozkvětu mohl tušit, že v budoucnosti číhá druhé barbarské ničení, tentokrát na rozkaz vlastního prezidenta, všeho toho, co dokázali po válce, po prvním barbarském ničení, obnovit, postavit a vytvořit. A Ladislav Zemánek píše na téma Donbas očima „nežádoucího“ českého pozorovatele zejména o volbách v listopadu 2014. Následuje rozhovor s ruským ekonomem, politikem a poradcem Putina S. J. Glazjevem o tom, že Hlavní je osvobodit se od vnější závislosti, budovat svou vlastní suverénní peněžně úvěrovou makroekonomickou politiku. Obsáhlým článkem se Jan Poláček vrací k situaci na Balkáně po roce 1989. Bývalý náměstek ministra financí v Reaganově vládě Paul Craig Roberts se obrátil na své spoluobčany s naléhavou otázkou Chcete jadernou válku? s konstatováním, že Washington už nemá za to, že jaderná válka nemůže mít vítěze, že naopak má za to, že tuto válku lze vyhrát jak proti Rusku, tak proti Číně, a proto plánuje proti nim provést první úder. V další úvaze Roberts uvádí, že účelem sankcí je rozbití vztahů mezi Evropou a Ruskem. Seznam prvních 77 signatářů prohlášení distancujících se od postojů prezidenta a premiéra nás seznamuje s těmi, kteří se dodnes nesmířili s výsledky přímých voleb prezidenta republiky ve prospěch Miloše Zemana. Nechybí prohlášení Jana Kavana, Ilony Švihlíkové a Milana Neuberta NE válce a sankcím, ANO diplomacii a jednání.

Marie Veselá připomíná jubileum Jarmily Krátké. Jsou připomenuty i životy a díla Konstantina Biebla, Zdeňka Pluhaře, Jiřího Wolkera a dalších. Je škoda, že se LÍPA nedostane do rukou většího množství čtenářů.

Karel JANIŠ

(převzato z časopisu Echo, ročník 24, číslo 6, 11. června 2015)